O Alianci

Na světě se pomalu jako prach usazuje temnota, život se pomalu ztrácí, v lepším případě degeneruje v živoření, a po cestách se, místo lehkonohých poutníků s věčným úsměvem na tváři, potlouká verbež, která nestojí ani za to slovo.

Králům a jiným více či méně rádoby vládcům se zatemňuje mozek, jedí malé děti, uzavírají mezi sebou naprosto nesmyslné spletité dohody a smlouvy, které pak s patologickým potěšením zase porušují, týrají křečky, provádějí pekelné rituály, dští na sebe věci mnohem horší než oheň a síru, lžou si do očí a jejich úlisné tváře už dávno neokusily úlevný, osvobozující a radostný úsměv.

Do takového světa jsme přišli my, Triskelion, rozsévat světlo, pravdu, lásku, radost a porozumění.

Nevzali jsme tedy na svá bedra úkol jednoduchý. Ale jelikož jsme všichni v zásadě vtělená obětavost, podstoupili jsme tuto obě? s radostí a s vědomím, že naše činy buď povedou přímo k nápravě a spáse světa, nebo alespoň ukážou zářnou cestu budoucím generacím.

Tolik tedy k cílům naší existence. Ke spáse světa je však zajisté potřeba množství mocných prostředků. Nám se dostává toliko osmi více než pádných, nebo? ne méně než osm nás je sdruženo v alianci a počet náš se rovná osmi. Není nás sedm, leda že by nás bylo o jednoho víc. Devět je příliš mnoho, snad jen kdyby se jeden nepočítal. Číslo deset jest zapovězeno [pozn.: V posledních letech jsme malinko posunuli staré limity: někteří staří pardové se již bojů neúčastní a dožívají slunné a poklidné stáří. A tak je nás už krapet víc... nicméně do lig chodíme stále v osmi.. maximálně.].

I přesto by však naše kolegium potřebnou silou nevládlo, pokud by mezi všemi jeho prvky nevládla více čí méně dokonalá harmonie, která způsobuje okamžitý rozklad jakéhokoli odporu nečistých subjektů, a naopak umožňuje našemu hrdinnému duchu prudce se šířit jako nezničitelná esence dobra.

- Gorre -